Opera s vyhlídkou


Velkolepá, masivní, přitom zohledňující lidské měřítko a proto komfortní pro návštěvníky. Nová budova opery ve Florencii představuje architekturu světové úrovně, citlivě zasazenou do lokálního kontextu.


Pro necelé dva milióny turistů, kteří přijíždějí každý rok do Florencie, je toskánské město především úžasným muzeem pod širým nebem, byť poněkud přelidněným. Ani tady se naštěstí nezastavil čas a vedle starých kulturních hodnot vznikají nové. Ty nám mimo jiné připomínají, že ani bohaté renesanční město nemůže žít jen ze svých památek, že se musí občas „aktualizovat“. Už jen proto, aby se nestalo konzervou, mrtvým místem, kde se zastavil vývoj.

   

Nová budova opery ve Florencii je zdařilým příkladem takové aktualizace. Do renesančního města vnesla architekturu 21. století, přitom nijak neruší. Oživila území na periferii historického centra. A v neposlední řadě otevírá nové možnosti pro umělecký provoz Opery di Firenze a hudebního festivalu Maggio Musicale Fiorentino, který je po Salzburgu (Solnohradu) druhým nejstarším v Evropě.


Kolébka operního žánru

Ve Florencii najdeme mnoho divadelních sálů, město samo se považuje za kolébku opery. Vděčí za to dvěma dílům skladatele a inovátora Jacopa Periho, Dafné (1597) a Euridika (1600), jež byla poprvé inscenována právě zde. Po více než čtyři sta létech od jejich premiéry se Florencie dočkala nové operní budovy.

   

Realizace velkých veřejných projektů však nebývá jednoduchá a v Itálii obzvlášť. I když se oficiální otevírací koncert pod taktovkou Zubina Mehty odehrál již na konci roku 2011, první plnohodnotná sezóna v nových prostorách začne až po prázdninách (2014/15). Interiéry jsou stále nedokončené, pracují v nich party dělníků, místo tónů Verdiho a Pucciniho se jimi nese industriální hudba vrtaček a cirkulárek.

   

Problémy s řízením a financováním stavby byly natolik velké, že italská vláda musela vyslat do vedení florentské opery zvláštního komisaře, aby zachránil situaci. Náklady měly být původně ve výši 255 miliónů eur, ale pravděpodobně se blíží dvojnásobku této částky (vedení opery neodpovědělo na dotaz ohledně přesné výše nákladů).   

   

Ambiciózní projekt se nešťastně sešel s nástupem ekonomické krize, která dopadla na Itálii velmi tvrdě. Na druhou stranu pomohlo, že se velké veřejné stavby obvykle dokončují, ať to stojí, co to stojí (viz podobný případ Labské filharmonie v Hamburku), a že se starosta Florencie Matteo Renzi stal italským premiérem. Tím se jakákoliv jiná alternativa než rychlá dostavba stala politicky nemyslitelnou.


Kultura místo industriálu

Nová opera stojí na historické hranici mezi městskou zástavbou a otevřenou krajinou, nedaleko brány al Prato. Sousedí s bývalou železniční stanicí Leopolda, nyní ovšem přetransformovanou na kulturní prostor, což podtrhuje změnu charakteru někdejší industriální čtvrti na místo „kultury a oddychu“.

   

Podle autorů návrhu, architektů z římského studia ABDR, hraje budova opery roli „delikátního spojovatele“ různých partií města, protože vedle městské zástavby a starého industriálu u ní začíná zelený pás největšího florentského parku Cascine. Od ponte Vecchio lze dojít k nové atrakci Florencie za patnáct minut po nábřeží řeky Arno, stejně dlouho trvá cesta z hlavního nádraží Santa Maria Novella, odkud vede k opeře i přímá tramvajová linka.

   

Umístění v parku nastavuje způsob, jak se návštěvník k nové opeře dostane – tedy žádný taxík rovnou před vchod, ale procházka podél řady stromů nebo po částečně zastřešeném chodníku. Na hlavní přístupové cesty navazují venkovní schodiště po obou stranách budovy. Ty vyloženě svádějí k tomu, aby před vstupem do budovy si ji diváci prošli a prohlédli nejdřív z venku. Potom se jim odhalí naprosto jedinečná struktura florentské opery. Neposkytuje divákům jen očekávaný „spektákl“ uvnitř budovy, v podobě koncertu nebo opery v atraktivním moderním interiéru, ale navíc, jako bonus, panoramatické pohledy na historické jádro Florencie a nejbližší okolí, které se nabízejí z teras po jejím obvodu a ze střechy budovy.

   

Zásadní architektonickou inovací je proměna střechy v otevřené hlediště, které pojme 2000 posluchačů. Spolu s hlavním sálem pro 1800 lidí a menším auditoriem pro 1100 posluchačů tak mohou v nové florentské opeře probíhat až tři simultánní představení pro téměř pět tisíc diváků.


Jednoduchý prostor, výborný zvuk

Operní komplex doplňuje rozsáhlé zázemí ve vedlejší provozní budově - kanceláře pro administrativu, zkušebny a ubytování pro umělce, restaurace a bary pro návštěvníky. Aby nepůsobil příliš mohutně a zachoval si lidské měřítko, člení jeho masu hustá síť vnitřních a vnějších tras, teras a krytých prostor, poskytujících určitou konformitu návštěvníkům.

   

Hlavním architektonickým principem či motivem je ovšem naklonění hlavních hmot, které, spolu s navazující věží, masivní strukturu dynamizují. Věž s perforovanou fasádou můžeme vnímat jako určitou poctu renesančnímu stavitelství, stejně jako použití tradičních materiálů na fasádách – kamene a mramoru.

  

Inovací prošel i interiér. Šéf florentské opery Zubin Mehta totiž po architektech požadoval, aby usilovali o co nejlepší kontakt mezi hledištěm a jevištěm, a aby se zvuk šířil sálem přes minimum překážek. Proto je dispozice hlavního sálu výrazně zjednodušená. Drží se sice tradičního půdorysu ve tvaru podkovy, ale nad přízemím visí oproti zvyklostem jen jeden balkon. Tedy žádné uzavřené lóže, žádná mizerná místa na třetí či čtvrté galerii. Zvuk se při takovém řešení může šířit všemi směry a viditelnost je rovněž výborná. Interier použitými materiály, texturami a barevností odkazuje na tradice toskánského stavitelství.

   

Architekti ze studia ABDR popisují novou florentskou operu jako „velký kulturní projekt evropské úrovně, který by měl překonat falešnou dialektiku mezi antickým a novým, mezi klasickým a moderním.“ Tyto cíle se jim nepochybně podařilo naplnit a nejspíš i překonat. A v méně okázalém městě než je Florencie by se taková stavba stala okamžitě jeho ikonou.

   



psáno pro Hospodářské noviny - Víkend 2014

documentdocument_-_start_page.html
reportagereportage_-_start_page.html
textytexty_-_start_page.html
egoego.html